Má nižší vzdělání než já. No a?!

Stále se i přes veškeré společenské dění potýkáte s názorem, že muž musí mít vysokoškolské vzdělání, stejně tak jako jeho milá?!

Ještě pořád je v lidech zakotvený názor, že žena, která má vysokoškolské vzdělání a zastává vysoký post ve své kariéře, by měla mít muže na stejně důstojné úrovni jako je ona sama. Tudíž muže s minimálně vysokoškolským titulem a slibnou kariérou, kterou nic a nikdo neohrozí….

Geneticky vybavená

Pocházíte z doktorské rodiny. Maminka i tatínek mají vysokoškolské, ne-li doktorandské studium a i vy jste dobře vybavená pro to, abyste vystudovala vysokou školu s  minimálně roční stáží v zahraničí. Abyste vyplnila nudný čas mezi zkouškovými, dodělala jste si státnici ze dvou jazyků a právě se chystáte studovat třetí. A nyní se vám naskytla neuvěřitelná pracovní nabídka díky rodinnému známému. Nastoupit do zahraniční firmy…

Shodujete se alespoň v nějakém z výše uvedeného příkladu? Pak se vám jistě stalo, že jste tvrdě dřela a díky píli a houževnatosti jste neměla čas na koníčky natož zábavu. Považujete se za inteligentní a vysoce ambiciózní, proto volnost přece nepotřebujete! Může se ale stát, že v profesním životě si budete vést na jedničku, ale v osobním životě začnete strádat. Pár známostí jste samozřejmě měla, ale všechny krachly buď vaší časové zaneprázdněnosti, nebo vám dotyčný prostě neseděl.

„Než abych ztrácela čas s muži, kteří o mou energii nakonec ani nestáli, začala jsem si s ženatým mužem.“ Vypráví čtenářka Klára. „Když jsem měla na krku pětatřicet, máma začala panikařit a dohazovala mi jednoho nápadníka za druhým. Nutno podotknout, že šlo o inženýrky s kulatými brýlemi, vlasy učesanými na patku a nevkusně sladěným outfitem.“ Začíná vám být jasné, že život není jen o kariéře, která vás stejně nenaplní tak, jako posezení s přáteli u vína. Vlastně, kdy jste si s přáteli vyrazila? „Jeden páteční večer jsem skončila v práci dřív a tak jsem si řekla, že zavolám svým přátelům a zajdeme si na skleničku. S hrůzou jsem zjistila, že v telefonu mám jen samé obchodní partnery! Když jsem se konečně prodrala horou čísel, objevila jsem Martina, kamaráda ze střední. Vytočím jeho číslo a… operátor lituje, ale číslo neexistuje. Ještě chvíli jsem lovila v paměti adresáře svého nejnovějšího Iphonu a nakonec aktivitu vzdala a šla na skleničku vína sama. Naštěstí jsem ten večer poznala skvělého a zábavného muže. Bohužel měl jen výuční list…“ Vypráví obchodní ředitelka Linda. „To že má nižší, pro mě o tolik nižší vzdělání jsem se dozvěděla až po týdnu randění. Jakmile jsem zjistila, že můj drahý je automechanik historických vozů, stáhla jsem se do ulity. Bohužel pozdě. Moje láska k němu byla nespoutaná a skutečně veliká. Proto jsem odhodila veškeré své přesvědčení o tom, že muži musí mít minimálně stejné vzdělání. Na rozdíl od mých rodičů. Po roce randění jsme spolu začali bydlet a o další půlrok jsme chystali veselku. Našim sice chvíli trvalo, než si na Patrika zvykli, ale teď se těší s roční vnučky a všude svého zeťáka chválí!“

Setkala jste se s podobným příběhem nebo jste si jedním takovým dokonce prošla?